zurnalisticky bahno vybublalo novou recenzi......vinyl disk music, autorem berry

Trpelivost ruze prinasi

Kralovehradecka Thema Eleven s velkymi deskami nikam nespecha. Letos prisla se svym teprve druhym dlouhohrajicim albem behem deseti let aktivni existence. A stoji to za cekani. A stejne tak samotna deska za trpelivost. "The Great Misanthrope" je trvanliva zalezitost, fosna na dlouho; s konstantne vysokym kreditem, ktery zhodnocuje cas. Po pulroce mi stale mrazi v zadech a mam pocit, ze jsem ji jeste zcela uplne neprohledl. I proto mi tahle recenze trvala dele, nez je obvykle.

Sedmi velkym skladbam predchazi melancholicke, vice nez lezerni, temne, hororove intro, po kterem nemuze vyletet nic jinyho nez nemilosrdny zaseky, a vubec - start desky je doslova raketovy; s paradnimi zablesky a primymi, presnymi zasahy takrka death metalu s jekotem silenyho psa... Paklize se emoce daji vyjadrovat raspli elegantne skrabajici na kov, pak jsou Thema Eleven emo jak cyp. Je v tom ohromny cit, prystici energie, podmanive melodie, zivocisne nasili a neskutecna intenzita. Mohli bychom si tu prevypravet a vtipnymi prirovnanimi opsat kazdou jednu kompozici, ale to je bezpredmetne. Skladby drzi pospolu jako dva prave zamilovani. Byt druha strana obsahuje vice melodictejsi a chytlavejsi songy, ktere jsou pri prvnich setkanich jasneji patrnejsi, vymezene, skoro radiove hity (ech!), kazda strana ma svuj vrchol utocici na podvedomi posluchace. "The Marvel" na konci acka jej pripravi na nebezpecny podprahovy kytarovy vyhravky, aby pak, kdyz po dvacate prevrati vinyl a pohledne do hloubky songu "The Tempest" podvedome „zjistil", ze tenhle jimi naprosto dokonale hyri... Co byste taky cekali po zde nasamplovanem projevu Aleistera Crowleyho? A samotny texty? Tradicne plny bolesti, bezvychodne, pesimisticke, do muziky zapadajici jako snih do potemnely mrazivy krajiny.

Obal je jednim slovem uchvatny a je moc dobre, ze se na nem viditelne nesetrilo. Kompletni grafika je original usity presne na miry kapely - postavami jsou sami clenove a treba font pisma byl vytvoren specialne pro toto album. Aby toho nebylo malo, deska nedisponuje jen klasickym obalem (takto v duchu svetle zelene), ale zaroven rozviracim matnym prebalem (v duchu tmave zelene). A vedle toho vseho je tu rucne cislovana limitovana edice na zelenem vinylu (pouhych 75 kusu), ke ktery je automaticky k dispozici dalsi bonus, a sice slipmat (specialni plstena podlozka mezi desku a gramofon) s potiskem kapely.

Thema Eleven - do pice - rulujou, tohle je vsemi smery zatracene kurevsky dobre odvedena prace! Nejvyraznejsi domaci hard core vinyl roku 2007, to bezesporu. Nahravalo se u Ondreje Jezka, mixoval Alex Newport. Ne, opravdu uz neni treba dalsich slov.